Přejít na obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na zápatí

Zdravotnické úkony v MŠ aneb co přináší novela zákona o zdravotních službách a jejich poskytování

16 dubna, 2022

Kategorie: Zajímavosti a informace

Zákon o zdravotních službách a jejich poskytování doposud neupravoval poskytování zdravotních služeb ve školských zařízeních, a školy se tak pohybovaly v jakési šedé zóně, kdy dle právní úpravy nesměly zdravotní služby poskytovat. Toto se však změnilo od 1.1.2022, kdy nabyla účinnosti jeho novela, která má napomoci tomu, aby dětem s chronickým onemocněním mohly být poskytovány potřebné úkony na půdě školky.

Pedagog nebo zdravotník?

Zaměstnanci MŠ z titulu školského zákona odpovídají za bezpečnost a ochranu života a zdraví dětí. Shodneme se jistě na tom, že hlavní náplní práce pedagoga či jeho asistenta není poskytování zdravotních služeb, ale vzdělávání dětí a s ním přímo související činnosti.  Až do současnosti byli pedagogové a rodiče dětí s chronickým onemocněním nuceni hledat individuální řešení, která často bývala na hraně zákona. Vzhledem k absenci zákonné úpravy této problematiky tedy vše záleželo na vstřícnosti vedení škol i jednotlivých učitelů a jejich postoji k podobným potřebám a jejich naplnění.

Věděli jste, že…

… od některých nevládních organizací lze získat určité vzory smluv, které si může školka pro tuto oblast uzavřít s rodiči dítěte, které má nadstandardní potřeby? Předmětem takové smlouvy je, že školka poskytne potřebný zdravotní úkon, ale s vědomím rodiče, že pokud při jeho poskytnutí nastane komplikace, tak za to nenese daný pedagog odpovědnost. To ale z právního hlediska není možné. Školský zákon, kterým se jako školka musíte řídit, je veřejnoprávním předpisem, a proto se povinností z něj vyplývajících nemůžete smluvně zbavit. Z hlediska práva se podobná smlouva stává neplatnou a v případě, že by nastal nějaký problém, nebude možné ji aplikovat.

….dle výkladu Ministerstva školství, pokud na sebe pedagog převezme odpovědnost, tak musí počítat s jakoukoliv další i trestněprávní odpovědností, protože „se nevylučuje možnost, aby potřebný zdravotní výkon na základě dohody se zákonným zástupcem provedl pracovník školy, ovšem se všemi případnými důsledky vyplývajícími z chybného provedení zdravotního výkonu. V žádném případě však nelze takové jednání na pracovnících školy vynucovat ať už ze strany zaměstnavatele nebo ze strany rodičů. Nejedná se o úkony, které může zaměstnavatel pedagogovi jednostranně nařídit.“

Co je konkrétně nového?

Díky zmíněné novele zákona o zdravotních službách byly školy a školky oficiálně zařazeny mezi místa, kde mohou být poskytovány zdravotní služby, a staly se tzv. vlastním sociálním prostředím pacienta (dítěte). Ministerstvo školství ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví vykládá tuto novelu následovně:

„Školy a školská zařízení se od 1. 1. 2022 stávají vlastním sociálním prostředím pacienta – dítěte, žáka, kde bude umožněno na základě indikace praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD) poskytování zdravotních služeb poskytovatelem zdravotních služeb dětem, které samy nedokáží provést zdravotní výkon (podávání léku, aplikace inzulinu, event. odsátí tracheostomie, výměna stomických pomůcek apod.).“

Jak tedy přistupovat ke zdravotnickým úkonům na půdě MŠ?

Dle veřejného ochránce práv nesmí nedostatečné předpisy dětem s chronickým onemocněním bránit ve vzdělávání v běžných školách a školkách spolu s vrstevníky. U neodborných úkonů, které dítě zvládne samo pouze pod dohledem dospělého, tedy navrhuje, aby tuto roli jakéhosi „dozorce“ převzali například asistenti pedagoga nebo jiní zaměstnanci škol. Jiné je to však v případě chronických onemocnění a s nimi spojených náročnějších zdravotních úkonů, kdy by si rodiče mohli například zajistit terénní zdravotní službu, která by za žákem do školy docházela a byla hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Podrobný postup pro případ, kdy si dítě nedokáže provést zdravotní úkon samo a příklady zdravotních úkonů, které typicky může zajistit poskytovatel domácí péče naleznete ve Sdělení MŠMT a MZD k zajištění zdravotních služeb ve školách a školských zařízeních.

Shrnutí

  • Školy a školky se stávají tzv. vlastním sociálním prostředím dítěte, tedy místem, kde je možné poskytovat zdravotní služby.
  • Škole nevzniká povinnost zajistit zdravotnického pracovníka, ale pouze povinnost umožnit poskytování zdravotních služeb v prostorách školy.
  • Pokud v daném místě nebude možné službu poskytovatele domácí péče využít, platí ve vztahu k provádění takových výkonů pedagogickým pracovníkem dřívější stanovisko.
  • Podání nebo aplikace léku nebo provedení ošetřovatelského výkonu pedagogickými pracovníky nazákladě dohody s rodiči dítěte je na odpovědnosti konkrétního pedagogického pracovníka, a to včetně odpovědnosti za případné poškození zdraví dítěte v případě např. chybného podání léku (opomenutí, záměna) nebo provedení výkonu.

Několik rad z kanceláře veřejného ochránce práv nakonec

  • Pokud to lze, tak nejlepším řešením je dítě zamedikovat před odchodem do školky a po příchodu ze školky. Pokud to nelze, a je nutné medikovat ve školce, tak řešit dál. Je také vhodné toto pravidlo vložit do vnitřního předpisu školky.
  • Apelovat na rodiče, aby uvedli specifika diagnózy dítěte, ideálně s materiály od ošetřujících lékařů včetně postupu pro nezdravotníky, tj. pedagogy, a aby si zajistili odborného zdravotnického pracovníka.
  • Primární cestou by mělo být zajištění zdravotnického pracovníka a ve chvíli, kdy toto má rodič vyřešeno, by měl teprve požadovat přijetí ke vzdělávání a ne naopak.
  • Je vhodné tento proces v vnitřním předpisu upravit a zavčasu o tom informovat rodiče.
  • Úkolem Ministerstva školství je podávat výklady předpisů. Pokud výklad není, tak je nejvhodnější zkontaktovat přímo ministerstvo, aby poskytlo výklad a mít následně oporu v takové komunikaci.

Zdroje: